
Hlídáte se. Pořád na sobě pracujete. Režim máte přísnější než armáda. A stejně se zdá, že v hubnutí výsledky nejsou nic moc? Pak je čas zajímat se o faktor stresu. Tělo, které jede dlouhodobě pod tlakem, se snaží přežít. A hubnutí je pak to poslední, co ho zajímá!
Lidský organismus je fascinující. Po tisíce let se učil žít tak, aby zvládl období ohrožení, nedostatku i vysoké zátěže. Vyvinul si mechanismy, které ho chránily před zvěří i nepřátelskými kmeny, dovolily mu přežít v dobách válek, hladu… Prostě ve stresu. A vyvinul je tak silné a spolehlivé, že ještě dnes fungují podle stejných principů. „Nevšiml si“, jak se svět změnil. Vlastně vůbec nerozlišuje, jestli vás drtí útok medvěda, nedostatek spánku, termíny v práci, dlouhodobé hádky s partnerem, nebo „jen“ boj o vysněnou váhu.
Z pohledu nervového systému je to stále ta samá zátěž. A hlavním cílem pořád to samé: přežití. Však i vy sami konstatujete: Ještě přežít pátek, a bude víkend. Přežít návštěvu tchyně, a vydechnu si. Přežít maturitu dětí, a bude to snazší…
Ale víte, co se v takovém módu „přežití“ děje uvnitř?
Ve stresové reakci se aktivuje tzv. sympatický nervový systém a tělo začne vyplavovat hormony, které mají člověku pomoct zvládnout náročnou situaci. Především adrenalin, noradrenalin a kortizol.
Krátkodobě je to funkční mechanismus. Zrychlí se tep, zvýší krevní tlak, do svalů se uvolní více energie, zostří se pozornost a vy jste během několika vteřin připravení na výkon (uzávěrku v práci, skok padákem, hádku…). Tělo v tu chvíli odsunuje na vedlejší kolej všechno, co není pro okamžité přežití důležité. Neřeší regeneraci, dlouhodobé zdraví ani spalování tuku. Řeší, jak zvládnout zátěž tady a teď.
Jenže zatímco medvěd nakonec vždycky utekl nebo skončil „na pekáči“, což znamenalo také ukončení stresové situace následované obdobím klidu a regenerací, my moderní lidé žijeme pod tlakem pořád. Není to tlak život ohrožující v jednom intenzivním okamžiku, ale v součtu stovek drobných momentů každý den. A momenty i delší období klidu jsou čím dál vzácnější.
Jenže pokud je tahle stresem daná aktivace dlouhodobá, začne mít vedlejší důsledky. Stresový hormon kortizol, který umí člověku krátkodobě pomoci zvládnout zátěž, zůstává zvýšený příliš dlouho. A právě tehdy začíná ovlivňovat obrovské množství procesů v těle. Zasahuje samozřejmě psychiku, udržuje pocity napětí, nervozity… Ale postupně mění také fungování metabolismu, hormonální rovnováhy, nervového systému i způsob, jakým organismus hospodaří s energií.
Co se v těle během toho tzv. chronického stresu děje?
• ZHORŠUJE SE REGENERACE A KVALITA SPÁNKU
Tělo se mnohem hůř dostává do hlubokého odpočinku. Člověk sice večer padá únavou, ale mozek často neumí skutečně vypnout. Spánek bývá mělký, přerušovaný a méně obnovující. Organismus tak přichází o čas, během kterého normálně regeneruje nervový systém, stabilizuje hormony a opravuje tkáně.
• PŘESTÁVAJÍ FUNGOVAT VNITŘNÍ HODINY
Kortizol má přirozeně během dne kolísat. Ráno by měl pomoci s probuzením a aktivací, večer naopak klesat, aby mohlo tělo přejít do klidového režimu. Jenže chronický stres tento rytmus narušuje. Přicházíte o tzv. cirkadiánní rytmus, o své vnitřní hodiny. A zažíváte nakonec takové paradoxy, kdy jste večer přehnaně aktivní a ráno vyčerpaní, jako byste ani nespali.
→→→ Více o cirkadiánním kódu se dočtete v článcích:
Cirkadiánní kód: Chcete být fit? Následujte své vnitřní hodiny
Cirkadiánní kód: Vylaďte své vnitřní hodiny na hubnutí i spánek
Cirkadiánní kód: Důležité souvislosti s hubnutím
• DRHNE PRÁCE S GLUKÓZOU A CITLIVOST BUNĚK NA INZULIN
Stresové hormony zvyšují uvolňování glukózy do krve, protože tělo očekává výkon a potřebuje rychle dostupnou energii. Pokud nicméně neutíkáte před medvědem, „jen“ sedíte a stresujete se celé hodiny u počítače, organismus tuto energii reálně nevyužije. Hladina cukru v krvi zůstává vyšší, stejně jako pak zůstává v pohotovosti produkce inzulinu, který má cukr z krve transportovat do buněk…
Když se tohle děje dlouhodobě, buňky nakonec citlivost na inzulin ztrácí, cukr z krve odmítají, a aby přece jen z krve zmizel, tělo ho v rámci sebezáchovy přemění na tukové zásoby, především v oblasti břicha.
→→→ Více o krevním cukru dočtete tady:
Opravdu VŠECHNO, co jste kdy chtěli vědět o zklidnění hladiny krevního cukru
• TĚLO PŘECHÁZÍ DO ÚSPORNĚJŠÍHO REŽIMU
Organismus pod dlouhodobým tlakem navíc ani není motivovaný spalovat. Pod dlouhodobým tlakem totiž funguje jinak než tělo, které se cítí bezpečně a má dostatek regenerace. Z biologického pohledu není v krizi cílem „pálit zásoby“, ale hlavně přežít další zátěž a nepřijít o energii, kterou může člověk brzy potřebovat.
Tělo proto začne mnohem opatrněji hospodařit s energií. Člověk bývá unavenější, méně spontánně aktivní, více sedí a organismus současně mnohem ochotněji ukládá energii do zásob místo jejího spalování.
• MĚNÍ SE HORMONY HLADU A SYTOSTI
Dlouhodobý stres ovlivňuje také hladiny ghrelinu a leptinu, tedy hormonů, které pomáhají řídit hlad, chuť k jídlu i pocit nasycení.
Ghrelin vzniká především v žaludku a jeho úkolem je upozornit mozek, že tělo potřebuje energii. Zvyšuje chuť k jídlu přináší pocit, že máte hlad, doslova vás motivuje hledat si něco k jídlu.
Leptin, který se tvoří hlavně v tukové tkáni, naopak mozku za normálních okolností signalizuje, že energie je dostatek a je čas přestat jíst. Nedovolí vám přejídat se.
Jenže chronický stres, nedostatek spánku a dlouhodobé přetížení jejich fungování výrazně narušují.
Ghrelinu bývá více, leptin naopak přestává fungovat tak dobře, jak by měl. Mozek pak mnohem hůř rozpoznává skutečné nasycení a vy najednou „zajídáte stres“, ani nemrknete.
• MOZEK ZAČNE VYŽADOVAT RYCHLOU ENERGII
Mozek je energeticky jeden z nejnáročnějších orgánů v těle. V prvních letech vývoje dětí jde na jeho struktury až 50 % energie z každého jídla. A i u nás dospělých je to pořád kolem 20 %! Je to proto také mentální únava, která nás mnohem dříve než fyzická dřina žene pro další energii, další zdroje paliva. Jenže v takové chvíli netouží po kuřecím mase se zeleninou. Chce energii okamžitě. Ideálně sladkou, tučnou, kaloricky bohatou a snadno dostupnou.
Právě proto míváte pod tlakem chutě na sladké, pečivo, fast food nebo pocit, že bez cukru a kafe „nedáte den“. Mozek unavený stresem totiž sáhne po tom, co mu přinese okamžitou energii a krátkodobou úlevu. Snaží se tak znovu nakopnout i upadající soustředění a zmírnit podrážděnost, spojenou s dlouhodobým stresem velmi těsně.
A teď si v tomhle zkuste hubnout. Jak velkou asi máte šanci na úspěch, když se vaše tělo současně snaží:
Pokud držíte tělo v dlouhodobě kritickém nastavení, je hubnutí opravdu to poslední, co ho zajímá. Nepustí tuk, když se cítí ohrožené. Nebude ho zajímat, že máte cvičit, když někdy chybí i energie vstát od počítače a jít na záchod.
A hecovat se, že máte prostě zabrat? Nesmysl. To poslední, co přetížený organismus potřebuje, je další tlak, další pokyny, omezování a další pocit selhání. Pokud chcete hubnout, chcete zklidnit tělo a začít mu postupně vracet signály bezpečí.
Co pomáhá na dlouhodobý stres nejvíc?
• PRAVIDELNÝ REŽIM
Tělo miluje předvídatelnost. Pravidelný čas vstávání, jídla, světla, pohybu i spánku pomáhá nervovému systému znovu získat pocit stability. Čím větší chaos během dne, tím větší stres pro organismus.
• KVALITNÍ SPÁNEK
Neexistuje lepší regenerace nervového systému než spánek. Právě během něj se stabilizují hormony, zpracovává stres, regeneruje mozek a obnovuje schopnost zvládat další zátěž. Nevyspalé tělo je téměř vždycky hladovější, podrážděnější a metabolicky zranitelnější.
• RANNÍ DENNÍ SVĚTLO
Obyčejné ranní světlo pomáhá synchronizovat cirkadiánní rytmy, snižovat večerní „přetažení“ a stabilizovat produkci kortizolu i melatoninu. Jinými slovy? Tělo znovu začne chápat, kdy má být aktivní a kdy odpočívat.
• PŘIROZENÝ POHYB MÍSTO DALŠÍHO VÝKONU
Přetížený organismus nepotřebuje po práci naklusat do fitka a drtit činky ještě v devět večer. Mnohem víc mu prospívá obyčejná chůze, pobyt venku, klidnější pohyb nebo cokoliv, co nervový systém nevnímá jako další stresovou zátěž.
• DOSTATEK ENERGIE A BÍLKOVIN
Tělo, které má pocit nedostatku, se uklidňuje velmi špatně. Extrémní diety, hladovění a neustálé restrikce mohou stresový systém dál zhoršovat. Velkou roli proto hraje dostatek kvalitního jídla, bílkovin a stabilnější hladina krevního cukru.
• MÉNĚ KONTROLY A VĚTŠÍ DŮVĚRA
Možná nejdůležitější bod ze všech. Spousta z vás je pod tlakem právě kvůli samotnému hubnutí. Počítáte každou kalorii, bojíte se „špatného“ jídla a máte pocit, že musíte být i v tom hubnutí pořád perfektní. Jenže zdravější životní styl není vojenská operace. Tělo mnohem lépe spolupracuje ve chvíli, kdy přestane mít pocit, že je neustále pod útokem. Kdy může taky vypnout a regenerovat. Protože regenerace není lenost. Regenerace je biologická podmínka změny k lepšímu! Tedy… i k hubnutí.
Dává vám to smysl? Člověk někdy s těmi nejlepšími úmysly sabotuje bohužel sám sebe. Stává se. Zvlášť když nechcete život zahodit, něčeho dosáhnout, udělat něco pro lidi kolem, hlídat si životní styl, splatit hypotéku… V tomhle pravěký člověk, pro kterého se naše mechanismy přežití uzpůsobily, opravdu nežil. A protože evoluci neurychlíme, nezbývá než s láskou k sobě zpomalit.
Tak klidnější dny vám všem, milí Restarťáci.
Vaše Týna & Monika ♥️
P.S. 1: Jestli existuje jedna kuchařka, kterou prostě musíte mít doma, je to Restart jídelníček: Jednou provždy.
Obsahuje všechno, co pro dlouhodobé hubnutí a udržitelný zdravý styl potřebujete – 101 receptů, 10 jídelníčků a kompletní Metodiku Restartujem®.
P.S. 2: Chcete víc rychlých, ověřených tipů a receptů, které fungují i v reálném životě? Sledujte nás na Instagramu, Facebooku, TikToku nebo Youtubu – tam to všechno žije.
P.S. 3: Znáte naše vlastní proteinové tyčinky a cookies Restartujem®?
✔️ Cookies i tyčinky
✔️ Příchutě: malina, slaný karamel, mák se švestkami, káva, arašídy a karamel a jahoda a kokos
👉 Mrkněte, která bude vaše srdcovka
P.S. 4: Jestli chcete ušetřit na Vilgain, zadejte kód RESTARTUJEM a máte −5 % na celou objednávku při nákupu nad 1 000 Kč / 40 €.
Seznam námi doporučených Vilgain produktů najdete tady.