Hlídáte se. Pořád na sobě pracujete. Režim máte přísnější než armáda. A stejně se zdá, že v hubnutí výsledky nejsou nic moc? Pak je čas zajímat se o faktor stresu. Tělo, které jede dlouhodobě pod tlakem, se snaží přežít. A hubnutí je pak to poslední, co ho zajímá!

Lidský organismus je fascinující. Po tisíce let se učil žít tak, aby zvládl období ohrožení, nedostatku i vysoké zátěže. Vyvinul si mechanismy, které ho chránily před zvěří i nepřátelskými kmeny, dovolily mu přežít v dobách válek, hladu… Prostě ve stresu. A vyvinul je tak silné a spolehlivé, že ještě dnes fungují podle stejných principů. „Nevšiml si“, jak se svět změnil. Vlastně vůbec nerozlišuje, jestli vás drtí útok medvěda, nedostatek spánku, termíny v práci, dlouhodobé hádky s partnerem, nebo „jen“ boj o vysněnou váhu.

Z pohledu nervového systému je to stále ta samá zátěž. A hlavním cílem pořád to samé: přežití. Však i vy sami konstatujete: Ještě přežít pátek, a bude víkend. Přežít návštěvu tchyně, a vydechnu si. Přežít maturitu dětí, a bude to snazší…

Ale víte, co se v takovém módu „přežití“ děje uvnitř?

Stresové hormony a jiné pohromy

Ve stresové reakci se aktivuje tzv. sympatický nervový systém a tělo začne vyplavovat hormony, které mají člověku pomoct zvládnout náročnou situaci. Především adrenalin, noradrenalin a kortizol.

Krátkodobě je to funkční mechanismus. Zrychlí se tep, zvýší krevní tlak, do svalů se uvolní více energie, zostří se pozornost a vy jste během několika vteřin připravení na výkon (uzávěrku v práci, skok padákem, hádku…). Tělo v tu chvíli odsunuje na vedlejší kolej všechno, co není pro okamžité přežití důležité. Neřeší regeneraci, dlouhodobé zdraví ani spalování tuku. Řeší, jak zvládnout zátěž tady a teď.

Jenže zatímco medvěd nakonec vždycky utekl nebo skončil „na pekáči“, což znamenalo také ukončení stresové situace následované obdobím klidu a regenerací, my moderní lidé žijeme pod tlakem pořád. Není to tlak život ohrožující v jednom intenzivním okamžiku, ale v součtu stovek drobných momentů každý den. A momenty i delší období klidu jsou čím dál vzácnější.

• Ráno budík.
• Přes den práce, termíny, povinnosti.
• Do toho rodina, zprávy, notifikace, telefony, chytré hodinky, neustálá dostupnost.
• A velmi často také tlak na vlastní tělo a výkon, na to, jak vypadat a působit na ostatní.

Chronický stres = obtížně řešitelný problém

Jenže pokud je tahle stresem daná aktivace dlouhodobá, začne mít vedlejší důsledky. Stresový hormon kortizol, který umí člověku krátkodobě pomoci zvládnout zátěž, zůstává zvýšený příliš dlouho. A právě tehdy začíná ovlivňovat obrovské množství procesů v těle. Zasahuje samozřejmě psychiku, udržuje pocity napětí, nervozity… Ale postupně mění také fungování metabolismu, hormonální rovnováhy, nervového systému i způsob, jakým organismus hospodaří s energií.

Co se v těle během toho tzv. chronického stresu děje?

• ZHORŠUJE SE REGENERACE A KVALITA SPÁNKU
Tělo se mnohem hůř dostává do hlubokého odpočinku. Člověk sice večer padá únavou, ale mozek často neumí skutečně vypnout. Spánek bývá mělký, přerušovaný a méně obnovující. Organismus tak přichází o čas, během kterého normálně regeneruje nervový systém, stabilizuje hormony a opravuje tkáně.

• PŘESTÁVAJÍ FUNGOVAT VNITŘNÍ HODINY
Kortizol má přirozeně během dne kolísat. Ráno by měl pomoci s probuzením a aktivací, večer naopak klesat, aby mohlo tělo přejít do klidového režimu. Jenže chronický stres tento rytmus narušuje. Přicházíte o tzv. cirkadiánní rytmus, o své vnitřní hodiny. A zažíváte nakonec takové paradoxy, kdy jste večer přehnaně aktivní a ráno vyčerpaní, jako byste ani nespali.

→→→ Více o cirkadiánním kódu se dočtete v článcích:
Cirkadiánní kód: Chcete být fit? Následujte své vnitřní hodiny
Cirkadiánní kód: Vylaďte své vnitřní hodiny na hubnutí i spánek
Cirkadiánní kód: Důležité souvislosti s hubnutím

• DRHNE PRÁCE S GLUKÓZOU A CITLIVOST BUNĚK NA INZULIN
Stresové hormony zvyšují uvolňování glukózy do krve, protože tělo očekává výkon a potřebuje rychle dostupnou energii. Pokud nicméně neutíkáte před medvědem, „jen“ sedíte a stresujete se celé hodiny u počítače, organismus tuto energii reálně nevyužije. Hladina cukru v krvi zůstává vyšší, stejně jako pak zůstává v pohotovosti produkce inzulinu, který má cukr z krve transportovat do buněk…

Když se tohle děje dlouhodobě, buňky nakonec citlivost na inzulin ztrácí, cukr z krve odmítají, a aby přece jen z krve zmizel, tělo ho v rámci sebezáchovy přemění na tukové zásoby, především v oblasti břicha.

→→→ Více o krevním cukru dočtete tady:
Opravdu VŠECHNO, co jste kdy chtěli vědět o zklidnění hladiny krevního cukru

• TĚLO PŘECHÁZÍ DO ÚSPORNĚJŠÍHO REŽIMU
Organismus pod dlouhodobým tlakem navíc ani není motivovaný spalovat. Pod dlouhodobým tlakem totiž funguje jinak než tělo, které se cítí bezpečně a má dostatek regenerace. Z biologického pohledu není v krizi cílem „pálit zásoby“, ale hlavně přežít další zátěž a nepřijít o energii, kterou může člověk brzy potřebovat.

Tělo proto začne mnohem opatrněji hospodařit s energií. Člověk bývá unavenější, méně spontánně aktivní, více sedí a organismus současně mnohem ochotněji ukládá energii do zásob místo jejího spalování.

• MĚNÍ SE HORMONY HLADU A SYTOSTI
Dlouhodobý stres ovlivňuje také hladiny ghrelinu a leptinu, tedy hormonů, které pomáhají řídit hlad, chuť k jídlu i pocit nasycení.

Ghrelin vzniká především v žaludku a jeho úkolem je upozornit mozek, že tělo potřebuje energii. Zvyšuje chuť k jídlu přináší pocit, že máte hlad, doslova vás motivuje hledat si něco k jídlu.

Leptin, který se tvoří hlavně v tukové tkáni, naopak mozku za normálních okolností signalizuje, že energie je dostatek a je čas přestat jíst. Nedovolí vám přejídat se.
Jenže chronický stres, nedostatek spánku a dlouhodobé přetížení jejich fungování výrazně narušují.

Ghrelinu bývá více, leptin naopak přestává fungovat tak dobře, jak by měl. Mozek pak mnohem hůř rozpoznává skutečné nasycení a vy najednou „zajídáte stres“, ani nemrknete.

• MOZEK ZAČNE VYŽADOVAT RYCHLOU ENERGII
Mozek je energeticky jeden z nejnáročnějších orgánů v těle. V prvních letech vývoje dětí jde na jeho struktury až 50 % energie z každého jídla. A i u nás dospělých je to pořád kolem 20 %! Je to proto také mentální únava, která nás mnohem dříve než fyzická dřina žene pro další energii, další zdroje paliva. Jenže v takové chvíli netouží po kuřecím mase se zeleninou. Chce energii okamžitě. Ideálně sladkou, tučnou, kaloricky bohatou a snadno dostupnou.

Právě proto míváte pod tlakem chutě na sladké, pečivo, fast food nebo pocit, že bez cukru a kafe „nedáte den“. Mozek unavený stresem totiž sáhne po tom, co mu přinese okamžitou energii a krátkodobou úlevu. Snaží se tak znovu nakopnout i upadající soustředění a zmírnit podrážděnost, spojenou s dlouhodobým stresem velmi těsně.

Hubnutí jako nesplnitelná mise?

A teď si v tomhle zkuste hubnout. Jak velkou asi máte šanci na úspěch, když se vaše tělo současně snaží:

• přežít další náročný den,
• doplnit energii vyčerpanému mozku,
• zvládnout chronický nedostatek odpočinku,
• stabilizovat rozhozené hormony,
• uklidnit přetížený nervový systém,
• a ještě se ubránit tlaku, který na něj sami vytváříte tím, že máte zrovna potřebu hubnout?

Pokud držíte tělo v dlouhodobě kritickém nastavení, je hubnutí opravdu to poslední, co ho zajímá. Nepustí tuk, když se cítí ohrožené. Nebude ho zajímat, že máte cvičit, když někdy chybí i energie vstát od počítače a jít na záchod.

A hecovat se, že máte prostě zabrat? Nesmysl. To poslední, co přetížený organismus potřebuje, je další tlak, další pokyny, omezování a další pocit selhání. Pokud chcete hubnout, chcete zklidnit tělo a začít mu postupně vracet signály bezpečí.

Hoďte se do klidu, kila půjdou pryč sama

Co pomáhá na dlouhodobý stres nejvíc?

• PRAVIDELNÝ REŽIM
Tělo miluje předvídatelnost. Pravidelný čas vstávání, jídla, světla, pohybu i spánku pomáhá nervovému systému znovu získat pocit stability. Čím větší chaos během dne, tím větší stres pro organismus.

• KVALITNÍ SPÁNEK
Neexistuje lepší regenerace nervového systému než spánek. Právě během něj se stabilizují hormony, zpracovává stres, regeneruje mozek a obnovuje schopnost zvládat další zátěž. Nevyspalé tělo je téměř vždycky hladovější, podrážděnější a metabolicky zranitelnější.

• RANNÍ DENNÍ SVĚTLO
Obyčejné ranní světlo pomáhá synchronizovat cirkadiánní rytmy, snižovat večerní „přetažení“ a stabilizovat produkci kortizolu i melatoninu. Jinými slovy? Tělo znovu začne chápat, kdy má být aktivní a kdy odpočívat.

• PŘIROZENÝ POHYB MÍSTO DALŠÍHO VÝKONU
Přetížený organismus nepotřebuje po práci naklusat do fitka a drtit činky ještě v devět večer. Mnohem víc mu prospívá obyčejná chůze, pobyt venku, klidnější pohyb nebo cokoliv, co nervový systém nevnímá jako další stresovou zátěž.

• DOSTATEK ENERGIE A BÍLKOVIN
Tělo, které má pocit nedostatku, se uklidňuje velmi špatně. Extrémní diety, hladovění a neustálé restrikce mohou stresový systém dál zhoršovat. Velkou roli proto hraje dostatek kvalitního jídla, bílkovin a stabilnější hladina krevního cukru.

• MÉNĚ KONTROLY A VĚTŠÍ DŮVĚRA
Možná nejdůležitější bod ze všech. Spousta z vás je pod tlakem právě kvůli samotnému hubnutí. Počítáte každou kalorii, bojíte se „špatného“ jídla a máte pocit, že musíte být i v tom hubnutí pořád perfektní. Jenže zdravější životní styl není vojenská operace. Tělo mnohem lépe spolupracuje ve chvíli, kdy přestane mít pocit, že je neustále pod útokem. Kdy může taky vypnout a regenerovat. Protože regenerace není lenost. Regenerace je biologická podmínka změny k lepšímu! Tedy… i k hubnutí.

Dává vám to smysl? Člověk někdy s těmi nejlepšími úmysly sabotuje bohužel sám sebe. Stává se. Zvlášť když nechcete život zahodit, něčeho dosáhnout, udělat něco pro lidi kolem, hlídat si životní styl, splatit hypotéku… V tomhle pravěký člověk, pro kterého se naše mechanismy přežití uzpůsobily, opravdu nežil. A protože evoluci neurychlíme, nezbývá než s láskou k sobě zpomalit.

Tak klidnější dny vám všem, milí Restarťáci.

Vaše Týna & Monika ♥️

P.S. 1: Jestli existuje jedna kuchařka, kterou prostě musíte mít doma, je to Restart jídelníček: Jednou provždy.
Obsahuje všechno, co pro dlouhodobé hubnutí a udržitelný zdravý styl potřebujete – 101 receptů, 10 jídelníčků a kompletní Metodiku Restartujem®.

P.S. 2: Chcete víc rychlých, ověřených tipů a receptů, které fungují i v reálném životě? Sledujte nás na Instagramu, Facebooku, TikToku nebo Youtubu – tam to všechno žije.

P.S. 3: Znáte naše vlastní proteinové tyčinky a cookies Restartujem®?
✔️ Cookies i tyčinky
✔️ Příchutě: malina, slaný karamel, mák se švestkami, káva, arašídy a karamel a jahoda a kokos
👉 Mrkněte, která bude vaše srdcovka

P.S. 4: Jestli chcete ušetřit na Vilgain, zadejte kód RESTARTUJEM a máte −5 % na celou objednávku při nákupu nad 1 000 Kč / 40 €.
Seznam námi doporučených Vilgain produktů najdete tady.